Jak vyrobit dřevěný kompostér a kompostovat

Jak vyrobit dřevěný kompostér a kompostovat

Posted on

Jak vyrobit dřevěný kompostér a kompostovat , Takto by kompost rozhodně vypadat neměl. Jednak je nevzhledný a pak moc neplní svoji funkci. Proto jsme se rozhodli vyrobit si kompostér sami a tím i “uklidit” na zahradě. Na výrobu jsme použili dubová prkna 3x15x120 cm, ve kterých manžel udělal na obou stranách zářezy 3×3 cm. Velikost zářezů je dána tloušťkou prken. Při této velikosti obsah kompostéru nebude vypadávat a zároveň bude dostatečně větrat.

Po úpravě terénu můžeme sestavovat. Spodní a vrchní prkna jsou užší a mají jen jeden zářez na každé straně – to kvůli stabilitě. Trvanlivost prken jsme zvýšili ekologickým nátěrem. Samozřejmě se kompostéry dají koupit, a to z různých materiálů, různých velikostí a typů. My jsme zvolili tento, protože se snadno skládá a rozkládá a snadno s ním manipuluje i žena. Vzhledem k dřevěnému provedení lépe zapadnekompostér do prostředí zahrady. Nejtrvanlivější bude z dubových prken, ale dobrý je také modřín.

První materiál pro plnění kompostéru je připravený,prozatím – plevel, tráva a popel ze dřeva, ne z uhlí.. Na dno je vhodné dát vrstvu zeminy a pak už můžeme plnit. Mezi zahrádkáři se vedou spory o to, co do kompostu patří a co ne. Někdo považuje např. listí z ořešáku pro compost za zcela nevhodné, jiný říká, že to je to nejlepší, co do kompostu patří. Co tam opravdu nepatří, jsou odpady živočišného původu nebo rostliny napadané škůdci, a samozřejmě plasty, kovy, sklo apod. Vždy jeden týden po vložení čerstvé trávy zalijeme kompostenzymy a bakteriemi, které urychlí přeměnu rostlinného odpadu v potřebnou kompostovou zeminu a zároveň se snižuje zápach. Používáme biourychlovač, ale dá se použít i obyčejný výluh z kopřiv nebo z kostivalu.

Někteří lidé mají k urychlovači nedůvěru a raději si na zeminu počkají déle. Je důležité přidávat rostlinné odpady z kuchyně, protože jen z trávy dobrý kompost nevznikne, a dobré je občasné prosypání zeminou. Na jaře příštího roku je nutné kompost přeházet. Vrchní vrstva ještě nevypadá dobře, ale spodní už se začíná podobat zemině. Přeházením kompostu se materiál provzdušní a tím se také zvýší rychlost jeho zrání.

Aby docházelo k rozkladu, měl by být kompost stále vlhký, ale to je problem v horkých suchých letních dnech, kdy vody je málo i na zalévání záhonů a truhlíků. Dle našich zkušeností je možné na něm již druhým rokem pěstovat např. cukety nebo dýně. Také máme dobré zkušenosti s kompostérem skládaným z impregnovaných kuláků. Při přeskládání je dobré dávat kuláky obráceně, tzn. tu stranu, která byla uvnitř kompostu, otočit, čímž se prodlouží jejich životnost. I tady je potřeba trávu prosypávat zeminou, alespoň se využije ta stará z truhlíků.

Po třech letech je kompost krásně kyprý a může se použít jak do skleníku, tak na záhony a samozřejmě i do truhlíků. Kompostování je skvělý vynález, protože tráva a plevel ze zahrady a zbytky z kuchyně poslouží jako základ pro kvalitní a laciné hnojivo, a zároveň nám odpadne tahání těžkých pytlů z obchodu. Když nám zemina zbude, dáme ji stranou. Proto je nejlepší mít dost kuláků, aby se daly vytvořit kompostéry tři.

Do jednoho se dává rostlinný odpad, do druhého se přehází materiál z loňského roku a třetí slouží k uskladňování už hotového kompostu nebo se na něm dá pěstovat zelenina, která vyžaduje dostatek živin. Tento kompostér je vhodný pro ty, kterým se nechce do výroby vlastního. Kompostéry není vhodné umisťovat na přímé slunce, aby zbytečně nevysychaly. Na druhou stranu jejich obsah potřebuje teplo, takže nejlepší umístění je v polostínu. Teprve po 15 letech nám uhnil jeden kulák. Kompostováním vracíme přírodě to, co jsme si od ní vzali.

Další informace o Jak vyrobit dřevěný kompostér a kompostovat , Podívejte se na níže uvedené video

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.